VNÍMÁM

( J. Schelinger / P. Vrba )

Vnímám, vnímám už páté ráno já o tom vím.
Vnímám, vnímám je mi to dáno co s tím.

Sníh se náhle bělá víc,
světla aut jsou z létavic, oči dívkám modrají.

Vnímám, vnímám že jsem rád to netajím.
Vnímám už pět rán, kdo ten dárek v očích zří?
Vnímám a je zvláštní, že zdá se bílý šedý sníh.

Dík tvým pihám z předloktí,
možná vnímám na rok tím kouzlo věcí, které mám.

Vnímám, vnímám co vnímá ztěží kdo je sám.

Dík pihám a nejen jim,
nač mám oči náhle vím, proč mám důvod ráno vstát.

Vnímám, vnímám že pětkrát řek jsem mám tě rád.

Sníh se náhle bělá víc,
světla aut jsou z létavic, oči dívkám modrají.

Vnímám, vnímám a že jsem rád to netajím.

Vnímám den ze dne stále víc a víc, změnu věcí které znám.

Vnímám, vnímám už páté ráno nejsem sám.
Vnímám, vnímám už páté ráno nejsem sám.