TAK AŤ

( Dutronc - Lanzmann - Strange / K. Šíp )

Až odejdu docela, snad se ťukneš do čela,
jako já ťukám si do čela a říkám si,
tak ať, tak ať, tak ať, tak ať, tak ať, tak ať.

Jinýho už kluka máš, postavou je Goliáš,
už se tě nedočkám, už máš toho drobečka,
tak ať, tak ať, tak ať, tak ať, tak ať, tak ať.

Vždy bez nesnází jdeš dál a dál a dál,
málo ti scházím, jdeš dál a dál a dál,
tak ať, tak ať, tak ať, tak ať ...

Řekl jsme naší lásce stop,
chřadnu, blednu od těch dob,
nepiju, nehopsám, vařím, peru, žehlím sám,
tak ať, tak ať, tak ať, tak ať, tak ať, tak ať.

Vždy bez nesnází jdeš dál a dál a dál,
málo ti scházím, jdeš dál a dál a dál,
tak ať, tak ať, tak ať, tak ať,
tak ať, tak ať, tak ať, tak ať.