HOSTINA

( J. Schelinger / F.R.Čech )

Lidi domů už jdou. hostina skončila,
lidi domů už jdou, tou cestou domů, každý tou svou.
Všude děsný nepořádek a mě se zdá.
uklízečka spustí nářek, všechny nás proklíná,
teď za tu spoušť jak po požáru,
všechny nás proklíná, za tu spoušť.
Seděl jsem sám, začalo to tak velmi nóbl.
Proč vám to povídám? Protože chci a taky že se to má.

Politý stůl, špinavý ubrus a spousta řečí jalových, znělo tam,
jen vína pach z rozbitých lahví.
no to je pohled vážení .

Lidi domů už jdou. hostina skončila,
lidi domů už jdou, tou cestou domů, každý tou svou.

No tak se směj! Ty starý blázne.
když se lépe podíváš - je to jak poušť!

Šel jsem přes celý sál a klouzal v kalužích
už né jak pán . v šatech hrůzně zmačkaných.
Krásně jsme se pomluvili, co bych vám lhal,
vždyť je na to spousta svědků i tenhle sál .
ten sál . jak po požáru se zdál .

Už nepovím vám proč jsem tu byl,
co jsme slavili, už zbyl jsem tu sám . zcela sám .

No tak se směj! Ty starý blázne.
když se lépe podíváš - je to jak poušť!
No tak se směj! Ty starý blázne.
tolik řečí naděláš - no tak se směj .
Běž radši spát . no tak . hej! Vstávej!
Už jsi tady zbytečnej!

Hostina skončila . hostina skončila .